Zmínky o židovské synagogální hudbě najdeme v evropském kulturním prostředí již od nejstarších dob. V písemných památkách se však dochovaly pouze texty písní, melodie byly předávány takřka výhradně tradicí z pokolení na pokolení. Nejstarší dochované hudební zápisy pocházejí teprve z konce XVI. stol. — zde se však jednalo o nově komponované skladby.
Důležitým pramenem při zkoumání starší židovské hudby jsou právě tradiční synagogální zpěvy, jak byly zaznamenány ve sbírkách vznikajících od konce XVIII. do začátku XX. stol. Tradice má v židovské kultuře velmi významné místo — souvisí to s náboženským příkazem ctít své rodiče — a lze tedy předpokládat, že značná část nápěvů se dochovala skrze staletí bez výraznějších změn. Krom toho je možné srovnávat tradiční melodie s dochovanou starou hudbou nežidovskou; je zřejmé, že přes výrazné oddělení židovské a nežidovské společnosti docházelo k vzájemnému ovlivňování jak v oblasti interpretace a hudebních nástrojů, tak i k přebírání nápěvů jedním i druhým směrem.
